Rady

Rady


Motto:  Je lépe se dívat, přemýšlet a až potom případně vyrušovat včely...


První prolet, předjaří, jaro

Včely krátce obletí česno (očka), vyletí vysoko a kálí. Kapky výkalů padají na zem, včely se rychle vracejí do úlů.
Vše je v pořádku. Prolet včel.

Včely začínají vynášet mrtvolky, začínají uklízet.
Vše je v pořádku.

Včely vycházejí z česen obtížně, shrbené, naduřelé zadečky, kálí v česnech, na přední stěně úlu.
Úplavice, nebo začátek. Sleduj a později proveď opatření. Slabochy nemá smysl zachraňovat.

U česen včelstva je čilý ruch, i v pozdních hodinách je velká letová aktivita.
Včelstvo je buď vylupováno nebo loupí. Odlétají-li včely těžce (zpravidla vzlétají z čelní stěny úlu), je včelstvo vylupováno.
Zkontroluj přítomnost matky a proveď opatření. Osiřelec se nebrání a během několika hodin bude úl prázdný.

Včely dobíhají na kraj letáku, nevyletují, padají k zemi, poskakují a shlukují se do chomáčů, křídla jsou jako by vykloubena.
Dnes již vzácná roztočíková nákaza (akarinóza).

Na letáku a čelní stěně úlu jsou světle žluté, nitkovité výkaly včel.
Zanechaly je tu nosematické včely. Včelstvo však může být v pořádku.

Včelstvo je neklidné, včely pobíhají po česně, přední straně úlu, víří pomalu křidélky a mají kolem těla jako by bílý závoj.
V úle je trubcokladná matka, špatně kladoucí nebo je včelstvo bezmatečné. Někdy se tak včelstvo chová, když je v tzv. varroa šoku (velmi zesláblé v důsledku varroázy).

Včely mají jen umazaný třetí pár nohou od pylu, když ostatní nosí bochany.
Vadná matka nebo trubcokladná.

Včely přilétají s rousky pylu na třetím páru nohou.
Vše je v pořádku, není třeba je rušit. Podle barvy rousků se dá určit, které rostliny včelky navštěvují.

Jaro, léto

Z oček je cítit vůně čerstvě pečeného chleba, ráno je očko vlhké.
Včelstvo silně ploduje!

Včely přilétají se zadečky zahnutými dolů, těžce dosedají, dopadají na přední stěnu úlu i pod česna a leták. Zvuk letící včely je hluboký.
Těžké včely ve snůšce.

Orosené česno i kalužina vody v česnu a před letákem brzy ráno.
Včelstvo intenzivně ploduje. Dokazuje to velmi dobrou snůšku předchozího dne.

Silný let v ranních nebo pozdějších odpoledních (již méně časté) hodinách.
Včely jsou těžké, nenosí pyl jako obvykle, létají na všechny strany.
Medovicová snůška.

Včely na letáku hlavičkami k česnu, ohnuté zadečky, intenzivní mávání křidélky.
Větrající včely.

Včely na letáku (i přední stěně úlu) hlavičkami k česnu, mávají křidélky, zdvižený zadeček, mírně prohnutý, na jeho konci světlá ploška (vonná žláza).
Včely vydávají vůni včelstva, “vžebrávající” se včely např. mladušky po proletu apod.

Nápadně slabý let včel u jednoho nebo několika málo včelstev.
Včelstvo se chystá k vyrojení. Provedeme protirojová opatření. Včelstva by měla mít po celé období dostatečný příliv vzduchu a prostoru!

Nápadné vyletování trubců v ranních hodinách.
Včelstvo se dnes vyrojí.

Ráno po silném letu nápadné uklidnění a omezení letu, když ostatní včelstva létají normálně.
Roj vyletí do hodiny.

Včelstvo létá daleko silněji než ostatní včelstva, přitom nestaví.
Chystá se na rojení.

Včely se hrnou za velkého hukotu z úlu proudem jako by v horečce, houf křižuje oblohu, létá krouživě i kolísavě před úlem, postupně se vzdaluje.
Rojení.

I za silné snůšky jednotlivé včely zvědavě obletují dutiny stromů, kůlny, altány, podkroví.
Pátračky hledají obydlí pro budoucí roj.

Léto a podletí

Včely visí v chomáči pod letákem i na přední stěně úlu.
Jde o vyléhající včely. Snůška skončila, horní nástavky (medník) jsou plné medu. Je třeba vytočit a začít doplňovat zásoby. Ještě lepší je ponechat jim mednou komoru (1-2 plné nízké nástavky medu). Vyléhající včely najdeme na přední stěně úlu i při odstranění medníků.
Včelstva v této době rozhodně nezužujeme! I v dvouprostorových úlech je necháme v medníku. Před začátkem doplňování zásob odstraníme z úlu mřížku a do medníku přeložíme plásty s otevřeným plodem. Teprve poté začneme doplňovat zásoby!
Ponecháním dostatečného prostoru a rychlým doplněním zásob získáme kvalitní včelstvo, schopné dobře přezimovat. V červenci po skončení snůšky nemá mřížka ve včelách co dělat (používáme-li ji)!

K česnům přilétají jednotlivé včely, snaží se dostat do úlu ze stran nebo z horní strany česna. Strážkyně jim okusují křidélka, ochlupení nebo je zuřivě napadají a snaží se usmrtit žihadlem.
Slídění cizích včel (nebo i z našich úlů). Brání-li se včelstvo, není třeba zvláštních opatření.
Můžeme však trochu zúžit česno, nebo dát nad horní okraj česna lištu, která znesnadňuje slídilkám vstup do úlu. Je třeba dávat větší pozor při vytáčení medu a krmení. Je-li klid, rychle zkontrolujeme kvalitu matky v úle. Příčinou může být právě špatná matka. Je-li tomu tak, provedeme její výměnu. Nejlépe je přidat celý oddělek.
Na stanovištích, kde jsou včely dobře zásobeny, je slídivost nepatrná a normální včelstva si s ní poradí i bez zužování česen.

Houfně přiletující včely k česnu, na česně a před ním, i v podmetu bojují včely. Všude jsou mrtvolky. Po přední stěně se z česna hrnou včely (většinou tmavé) a s těžkými zadečky odlétají.
Loupež je v plném proudu! Zlodějky vítězí. Včelstvo se ale brání. Provedeme opatření k její likvidaci a zjistíme příčinu. Stojí-li včelstvo za to, večer je přemístíme na jiné stanoviště.

Nápadně silný let dvou včelstev ráno i v pozdních večerních hodinách. Včely z jednoho včelstva odlétají těžké.
Tichá loupež, jedno včelstvo vylupuje druhé. Zjistíme příčinu (nejčastěji bezmatečnost, nekvalitní, stará matka). Stojí-li včelstvo za to, provedeme záměnu včelstev nebo vylupované včelstvo odvezeme na jiné stanoviště. Provedeme opatření proti slídivosti na celém stanovišti!

Včelstvo je silně napadáno vosami.
Včelstvo je nemocné. Vosa je predátor a napadá nemocný organismus. Většinou to bývá při pokročilém napadení roztočem Varroa d. Ve včelstvu se začínají rozpadat sociální vztahy a v důsledku toho se včelstvo chová jako nemocné, nedostatečně se brání (nemá proč, je to předzvěst jeho brzkého konce). Je třeba důkladná prohlídka a okamžité přijetí opatření, abychom si nákazu na stanovišti nerozšířili ! Může to ukazovat i na jiné onemocnění (silná mosematóza a pod).

Včelstvo je silně napadáno slídilkami.
Jedná se pravděpodobně o totéž jako v předchozím případě. Slídilky se chovají v tomto případě také jako predátoři (např. vosy).

Vidíme na letáku, jak se včely "vozí" na trubcích; vyhozený trubčí plod.
Definitivně skončila snůška. Vyženou-li kraňská včelstva trubce, rozplodovávají se již velmi nerada! Někdy nepomáhá ani přikrmení řepkovým medem. Dbáme proto na to, aby v tuto dobu měla včelstva dostatek zásob i prostoru. Sytá včelstva jsou pak schopna reagovat na sebemenší snůšku , kdežto hladová již jedou na půl plynu! Projeví se to ve výnosu i kvalitě včelstva letos i v příštím roce!

Kolem poledne velmi silný let včel s hlavičkami nasměrovanými k úlu. Včely krouží v kruzích nad stanovištěm a po chvíli se opět vracejí do úlu, některé se “vžebrávají”.
Jde o prolet mladušek, trvající zpravidla cca 20 minut. Pozoruj, zda před česny na zemi nejsou mladušky a trubci s deformovanými křídly! Je-li tomu tak, učiň okamžitě opatření proti varroáze (kyselina mravenčí, Gabon)!

Na dvojitých podložkách je denní spad roztočů průměrně více než tři samičky.
Provedeme okamžitě opatření proti varroáze jako v předešlém případě!

Koncem srpna a začátkem září vidíme, jak z česen vybíhají mladušky bez křídel, strážkyně jim “pomáhají” ven!
Silné včelstvo bylo reinfikováno roztočem V.d.! Ihned provedeme opatření proti nákaze! Včelstvo půjde do zimy hodně oslabeno. Nespojujeme ho, abychom si nákazu nerozšířili. Včelstvo má 50-ti %ní šanci na přežití zimy. Opatření proti nákaze provedeme raději na celém stanovišti. Nejlépe je přijmout zimní ztráty již v tuto dobu.

Včely jako by přitahovány magnetem opouštějí rychle úl, nelétají, jen běží. Mávají křidélky, která kolem nich vytvářejí jakýsi bílá závoj (podobně jako při trubcokladné matce). Včely se snaží dostat co nejdéle od úlu.
Máš “štěstí”, právě ses stal svědkem rychlého uhynutí včelstva na jedno z virových onemocnění včel jako důsledek varroázy. Nemáš-li na to nervy, ušetři jim trápení. S tím se nedá nic dělat, protože v úle zůstane kolem matky méně včel než je v létě v oplodňáčku.

Podzim

V říjnu najdeme v úle jen zásoby bez včel.
Včelstvo padlo na varroázu. Včely se postupně vytratily z úlu.

Po první fumigaci (konec října, začátek listopadu) je u silného včelstva spad roztočů nad 100 samiček.
Včelstvo je napadeno roztočem. Nákaza je však zvládnutelná.
Za týden provedeme druhé ošetření, nejlépe aerosolem. Teprve toto ošeření ti ukáže co se ve včelstvu skutečně odehrálo.
Třetí (druhé) ošetření provádíme vždy aerosolem a to koncem listopadu, lépe počátkem prosince!

Zima

V podmetu je rozkousané voští, pach myšiny.
V úle je myš! Opatrně vetřelce vyženeme a dáme do česna mřížku.

V podmetu je listí ze stromů, žaludy apod
Totéž jako v předešlém případě.

Mrtvolky mají vykousané měkké části těla, včelstvo je neklidné.
V úle je rejsek. Opatření jako v předešlém případě.

Mrtvolky včel, zadečky na česně, před česny a pod keři poblíž úlů.
Sýkorky ťukáním na leták a čelní stěny úlů lákají včely ven a chytají je. Zadečky nechávají.
Je dobré před úly natáhnout včelařský drátek nebo tenké provázky. Sýkorky o ně zavadí křídly a leknou se. Sýkorky můžeme odhánět i jinými způsoby. Nejúčinnější je síťovina na úlech.

Stěna úlu je proděravělá jako od vrtačky.
Poplach! Žluna je na stanovišti. Učiň totéž jako v předešlém případě. Stejně to ale asi nepomůže. Jakmile se ta potvora nažere, nedá pokoj. Je mi těch hezkých ptáků líto, ale zde je každý prostředek dovolen.

Vlhko, jinovatka v očkách kolem vánoc a v polovině ledna.
Nic mimořádného se neděje. Včelstva plodují, matka zakladla jen několik desítek, později i stovek buněk. Do počátku února mívají normální včelstva takovéto 1-2 plodové cykly.
Jen je třeba, aby genetický materiál byl přizpůsoben danému stanovišti.
Od počátku února včelstva prakticky plodují vždy, když max. teplota ve stínu poskočí nad nulu!

Rovnoměrné šumění včelstva za vyšších mrazů.
Včelstvo je v pořádku, jen zvyšuje teplotu uvnitř chomáče. Už ji nemůže regulovat dalším smršťováním chomáče.

Silné šumění a hučení v listopadu a za mírné zimy.
Včelstvo je příliš zúženo a trpí nedostatkem kyslíku. Rozšíříme česno, odstraníme uteplení.

Nepravidelné šumění, kvílivé zvuky různých výšek, neklid.
Včelstvo je osiřelé. Nad včelstvo postavíme oddělek s mladou matkou. U dvouprostorových úlů uděláme stejné opatření, jen je to s větší pracností a ztrátou několika stovek včel. Přesto se toho nebojme.

Na podložce je měl v uličkách vysoká.
Zvýšená spotřeba zásob. Zachováme klid, víme co jsme udělali v podletí a kolik zásob včely mají. Silné včelstvo má však menší spotřebu na 1 včelu.

Měl v uličkách je nízká.
Malá spotřeba potravy.

Na podložce najdeme kuklu včely, mladušku, larvu.
Včelstvo plodovalo a vyhodilo zachlazený nebo poškozený plod.

Na podložce v měli najdeme samičky roztoče Varroa d.
Zůstaň v klidu. Možná , že jsme podzimní a zimní ošetření proti roztoči neprovedli důsledně, možná se jen mrtvé samičky zachytily v uličkách či na loučkách při včelaření ve více nástavcích a včely je při zahájení plodování a zvětšení chomáče vyhodily. V každém případě však počítejme s jarním ošetřením proti varroáze. Provedeme je ihned, jakmile to bude možné!

I za silných mrazů z česna, z oček, vyletují občas jednotlivé včely. Zakrouží a pak naberou jiný směr a již se nevracejí.
Jsou to nemocné včely, které jdou umřít ven, aby nerozšiřovaly nákazu ve včelstvu. Pravděpodobná jsou virová onemocnění včel, nosematóza. Někdy se takto chovají i včely s přeplněnými výkalovými váčky. Ty však mají snahu vrátit se zpět do úlu.

Při odpoledním zvýšení teploty včely z jednotlivých úlů vyletují, kálí v okruhu cca 1 m kolem úlu a před ním (nebo jen v bezprostřední blízkosti včelínu), rychle se vracejí do úlu.
Zdravé včelstvo (zpravidla oddělek), provedlo rychle svojí potřebu. Netřeba se vzrušovat. Utři úl od výkalů.

Na zemi leží sníh, do prašanu se vyletující včely zavrtávají, z těžkého vzlétávají, kálí ve vzduchu a vrací se zpět do úlu.
Včely se snaží vykonat svojí potřebu. Zdravá včela se z pevného sněhu zvedne, z prašanu ne.
Máš-li včely doma, posyp stanoviště popelem (třeba i v předstihu), ten je slaný a způsobuje rychlejší tání sněhu. V lese rozruš souvislou vrstvu sněhu třeba listím, chvojím apod.
Víc asi udělat nemůžeš. Někdy se to stává, když je stanoviště příliš na slunci. Slunce včelám prospívá, ale všeho moc škodí. To ostatně platí i pro léto.

Ing. Leoš Dvorský